Horalské hry 2012 v Rokytnici v O. h aneb jak to vše dopadlo

, kteréhož příchod dlouho očekávali. Tento den totiž proběhly dlouho připravované Horalské hry, to jest sportovní klání v tradičních těžkoatletických disciplínách.
Již při ranní přípravě sportoviště, ku které se organizátoři sešli po 6 hodině v zámeckém parku, je přivítalo krásné slunečné počasí a obloha bez mráčku, která vydržela až do večera.Byli tomu všichni rádi a určitě to pomohlo i dobré náladě na stanovištích jednotlivých disciplín, kde rozhodčí od deváté hodiny očekávali první sportovce. A ti se dostavili v počtu více než hojném. takže všude toho dne bylo možno sledovat rozličné sportovní výkony a to od těch profesionálních až po amatérské. Každopádně celé hry byly pojaty jako zábava pro široké obecenstvo, takže nikdo se nemusel za své výkony stydět a většinou tu nešlo o to vyhrát , ale zúčastnit se a vyzkoušet něco trochu netradičních disciplín na poli sportovním. Závodní disciplíny pak byli tyto: Hod kládou, Hod balíkem slámy do výše, Hod okovaným kamenem, Hod kamenem a Farmářský běh. Z výsledků prvních třech pak vzešli tři šampióni, kteří se ve finále poprali o 1., 2. a 3. místo. Farmářský běh pak byl hodnocen samostatně. Všichni soutěžící byli rozděleni do kategorií muži a ženy.
Jak tak utěšeně probíhalo závodní klání, pro diváky a samozřejmě právě odpočívající závodníky byla připravena řada příjemných kratochvílí a něco dobrého na zub. V prostoru občerstvení mohl každý zakousnout kus výborného steaku nebo žebírko od vrchního kuchaře Honzy Klementa a popíti dobrušského piva, či něčeho lihuprostého. A protože se Clan orlických horalů hlásí ke skotským tradicím nejen sportovním, ale i dalším, byl zde umístěn whisky bar, kde mohl kdokoli ochutnat tradiční skotskou singlemaltovou whisku a z úst barmana se při řízených ochutnávkách dozvědět i něco o jednotlivých palírách a jejich produkci. Nebylo zapomenuto ani na malé horaly a horalky, kteří sice nezávodili, zato se však mohli do sytosti vyřádit na trampolíně a skákacím hradě v dětském koutku, nebo si složit horalskou kšiltovku, či větrník, pod vedením příjemné paní instruktorky Péti Beranové. Ti šikovnější si mohli svou šikovnost vyzkoušet i v kovárničce Danka anuše a vykovati si třeba amulet pro štěstí, nebo si na lukostřelnici pana Kladky zastřílet na zajíce. Velice vkusné a pěkné byli i vstupy skotského dudáka a bubenice, kteří tímto přiblížili obecenstvu tradiční skotské hudební nástroje a hudbu, která je na ně provozována.
Po 17. hodině kvalifikace her skončila a diváky čekalo pěkné překvapení, a to v podobě exhibičních vystoupení několika poloprofesionálních sportovců v disciplínách, které jsou sice tradičně skotské, ale poměrně nebezpečné, takže nebyli zařazeny do základního herního plánu. Byli jimi Hod skotským kladivem a Hod závažím do výšky. Po shlédnutí škály sportovních výkonů, při kterých se divákům tajil dech byli výpočetním střediskem spočítány výsledky celodenní kvalifikace a mohlo začít finále. V něm bojovali š nejlepší muži a tři nejlepší ženy o své umístění na špici žebříčku. Všichni předvedli výborné sportovní výkony a svá ocenění na Horalských hrách si jistě zaslouží.
Hry skončily, už byli známi vítězové i poražení a nadešel čas na kulturu. Tu obstarala po 19. hodině kapela Kelts Grass Band, která na svém vystoupení zahrála svůj repertoár složený z irských lidových písní. To už se počasí připravovalo na to, že po krásném dni ukáže všem že nemusí být jen příjemné. S první písní další kapely, která zahrála se spustili na zem také první kapky deště. Byla to hudební skupina Benjaming Band, která na pódiu hrála rytmický, ryčný skotský punk. Měla spoustu posluchačů, které ani deštík, který se posléze změnil v lijavec z hlediště nevyhnal. Vyhnat se je podařilo až ozvučovací technice, která v mokru vypověděla službu a koncert tak byl předčasně ukončen. Dobrá nálada ale vydržela a zpěvuchtivých bylo spousta, takže hudebníci Sboru z hor neváhali přinésti své nástroje a hrát až do ranních hodin, kdy si i poslední horalové odešli domů odpočinout.